Zobrazují se příspěvky se štítkemReferáty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemReferáty. Zobrazit všechny příspěvky

středa 26. března 2008

Bitva o Normandii

Bitva o Normandii zahrnuje vylodění v Normandii a následnou bitvu o tuto část Francie. Pláže na kterých se spojenci vylodili dostli krycí jména: Omaha, Utah, Juno, Sword a Gold. Při vylodění spojenecké síly prolomily Hitlerův Atlantický val a znovu otevřeli v severní Francii západní frontu. Na průběhu bitvy se projevilo několik faktorů - výhoda naprostého překvapení na straně Spojenců, jejich zdrcující převaha ve všech druzích zbraní a výborná příprava (vyvinuli velké množství zbrusu nových vyloďovacích technik) a v neposlední řadě i vážné nedostatky Atlantického valu, nízká kvalita jednotek, které ho měly bránit, a absolutní nepřítomnost Luftwaffe nad vyloďovacími plážemi a La Manche v první fázi vyloďovací operace. I v dalších dnech si však Spojenci udržovali absolutní převahu na moři a výraznou (a místy i absolutní) převahu ve vzduchu, což spolu s nerozhodností Hitlera, který ještě několik dnů po dni D považoval akci za předstíranou (díky úspěšné spojenecké dezinformační kampani si stále myslel, že invaze bude provedena na Pas-de-Calais /pɑ də kalɛ/ IPA) a nedovolil nasadit proti spojencům své nejsilnější jednotky, zcela vyloučilo úspěšné zničení spojeneckého předmostí. K Hitlerově porážce také napomohlo vysázení desetitisíců spojeneckých parašutistů po celé Normandii, mezi nejznámější výsadkářské boje patří bitva o ste.mere église, bitva o pegasus bridge, a ještě několik dalších vesnic.


Německé jednotky byly posléze zatlačeny od pláží a přinuceny k ústupu směrem na západ. Veliká část z nich však byla zničena buďto díky nepřetržitým útokům spojeneckého letectva, nebo díky Hitlerově sveřeposti (nedostaly zavčas povolení k ústupu).


První osvobozené město byl Bayeux.


Největší boje, které se proměnily v krvavá jatka nastaly na pláži s krycím jménem Omaha a to jenom kvůli nešťastné náhodě. Němci totiž v den vylodění nacvičovali obranu pobřeží.

sobota 2. února 2008

Romantismus

ROMANTISMUS

Je umělecký směr první poloviny 19.století. Vznikl v souvislosti s Velkou francouzskou revolucí a trval až do revolučního roku 1848.V širším smyslu znamená romantismus také životní postoj - touhu po svobodě, nespokojenost se světem, buřičství.

Znaky romantismu:

- důraz na cit a fantazii

- rozporuplnost, rozpor snů a skutečnosti, člověka – jedince a společnosti

- pocit osamění

- obdiv k minulosti, mystice, všemu tajemnému

- obdiv k přírodě, exotice

Romantismus v literatuře:

například:

- Karel Hynek Mácha – báseň Máj (hrdina, otcovrah Vilém hyne na popravišti uprostřed krásné jarní přírody)

- Walter Scott – historický román z doby středověku Ivanhoe

- Victor Hugo – román Chrám Matky boží v Paříži (o hrbáči Quasimodovi)

Romantismus v hudbě:

- Petr Iljič Čajkovskij – Labutí jezero (obraz namalovaný zvukem)

- Frederik Chopin – Polák, autor klavírních koncertů

- Carl Maria von Weber – německý hudební skladatel, např. opera Čarostřelec

Romantismus ve výtvarném umění:

- Eugane Delacroix - kladl důraz na barvu, maloval obrazy z národně osvobozeného boje Řeků

Romantismus v architektuře:

- inspirace minulostí, zvláště dobou středověku

- romantická architektura = historizující sloh

1. anglická (windsorská novogotika, stavby navozují atmosféru středověké Anglie)

- zámek Hluboká v jižních Čechách

- zámek Lednice na jižní Moravě

- zámek Hrádek u Nechanic – u Hradce Králové

2. francouzská novogotika - „pohádkové stavby“

- Žleby u Čáslavi – vytvářejí iluzi středověkého hradu

- Bouzov – byl součástí majetku Řádu německých rytířů

- Hradec u Opavy

- Bojnice na Slovensku

Vnitřní vybavení: rozvěšené zbraně, lovecké trofeje, obrazy předků

V módě:

- cylindry a hůlky

- dlouhé sukně, úzký pas, „honzík“, volány, klobouky

Napoleon Bonaparte

Napoleon Bonaparte (1769-1821)


Bonaparte se narodil v korsickém Ajacciu krátce po připojení ostrova k Francii, které od mládí sloužil jako dělostřelecký důstojník.Nemajetný, talentovaný a ctižádostivý mladík, horlivý čtenář osvícenských spisů, pocítil silnou náklonnost k francouzské revoluci a v roce 1793 měl hlavní podíl na porážce britského námořního výsadku u Toulonu.Bonaparte se stal posledním velkým vojevůdcem z řady korunovaných hlav, avšak pomineme-li jeho nekrálovský původ.Jeho genialita spočívala v tom, že dokázal zkrotit a zároveň využít obrovské síly, uvolněné francouzskou revolucí.Ta předurčila Napoleonovu neodolatelnou ofenzivní strategii, založenou na rychlých pochodech ("vítězil více nohama svých vojáků než jejich pažemi"), rekvizicích na dobytých územích ("válka ať živí válku") a na ničení živé síly protivníka.
Nezapřel v sobě dělostřeleckého důstojníka, protože dokázal manévrovat stovkami kanónů tak, jako by šlo o jedinou baterii, nebyl však přítelem technických inovací - odmítl vynálezce Roberta Fultona s projektem ponorky a parníku a rozpustil všechny vzduchoplavecké setniny.Mnozí Napoleonovi současníci tušili, že jeho vojenská sláva nebude trvat věčně.
Zemřel po šesti letech vyhnanství na ostrově Sv.Heleny po definitivní porážce u Waterloo.
Není vyloučeno, že byl otráven.

Křest svatého Vladimíra - Karel Havlíček Borovský

Křest svatého Vladimíra - Karel Havlíček Borovský

Satirická báseň křest sv. Vladimíra se skládá z deseti zpěvů. Hlavní postavou je ruský car Vladimír. Car poslal v den svého svátku pro boha Peruna, aby mu slavnostně zahřměl místo kanonády. Perun poslal zpět dosti odmítavou odpověď, za kterou ho car nechal soudit. Ovšem vznikly potíže, protože žádný zákon nepočítá se souzením boha. Nakonec je Perun vojenským soudem odsouzen k utopení, trest mu má zmírnit carova milost – Perun má být usmýkán na koňském ocase. Po Perunově smrti přestávají sedláci platit církvi poplatky, protože ta už jim nemá čím hrozit, a tak se car rozhodl vyhlásit konkurz na nového boha, který však skončil neúspěšně.
Tato báseň je stále aktuální, ačkoli je z předminulého století. Přestože Havlíček kritizoval problémy své doby, mnohé z nich jsou aktuální i dnes. Báseň je humorně laděna a díky srozumitelnému jazyku a vtipným rýmům se velmi dobře čte.

Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) se narodil v Borové u Přibyslavi. Studoval na gymnáziu v Německém Brodě - dnes Havlíčkův Brod, pak studoval na kněze, aby mohl sloužit národu. Brzy ale zjistil, že studium je kasárenský režim, a za své činy byl vyloučen z kněžského semináře a odjel do Ruska jako vychovatel. Propagoval myšlenku slovanské vzájemnosti, ale po příjezdu z Ruska se stal jejím silným odpůrcem, protože zjistil, že ruský car vládne špatně. Po návratu se snažil pomoci českému národu, stal se novinářem. Je pokládán za zakladatele moderní české žurnalistiky. Založil vlastní noviny "Národní noviny " se satirickou přílohou " Šotek". Kritizoval v nich vládu a církev. Po dvou letech bylo vydávání těchto novin zakázáno. Psal v nich krátké ostré verše – epigramy, věnované vládě, církvi, múzám a světu. Založil noviny Slovan, ale i ty byly zakázány. Byl několikrát souzen, měl ale dobrou výmluvnost, sám se obhajoval, nakonec jej zlikvidovali tím, že jej deportovali do Tyrolských Alp, do města Brixen, aby ztratil kontakt s děním ve společnosti. V roce 1856, krátce po návratu, zemřel v Praze.
Své zatčení a deportaci do Brixenu popsal v díle Tyrolské elegie. Satira Král Lávra vychází z irské pohádky O králi ušatci, kde oslí uši znamenaly hloupého krále. Jedná se o narážku na rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého a to, že i hloupý král, který je hodný, může lidem škodit. Nejútočnějším dílem je Křest sv. Vladimíra, ve kterém kritizuje církev, zobrazuje ji jako služku vlády. Vše je psáno jako satira, zesměšnění. Jeho díla byla velmi oblíbena mezi lidmi, kteří si je v období Bachova absolutismu opisovali. Přestože se jeho díla nesměla vydávat, lidé si je opisovali nebo se je učili nazpaměť.

Biologie-nerosty

I. PRVKY

a) nekovové

Síra - S

- tvrdost 1-2, kosočtverečná s., krystalická, křehká, žlutá až medově hnědá, žlutobílý vryp

- v přírodě jako agregáty, vzniká vulkanickou činností

- zápalky, střelný prach, hubení plísní, desinfekce

Grafit - C

- tvrdost 1, šesterečná soustava, černá barva, černý vryp, kovový lesk

- tuha, vede el. proud – využití v průmyslu

Diamant - C

- tvrdost 10, krychlová soustava, nejtvrdší, čirý i zbarveny

- vzniká v horninách, JAR

- nejdražší – modrý diamant, největší – kalinet (621g)

- karát = 1/5 gramu

b) kovové

Zlato - Au

- tvrdost 2,5-3, krychlová soustava, zlatožlutá barva, kujný a tažný nerost

- výskyt jako nepravidelné tvary, chemicky stabilní

- Kašperské hory; JAR, Rusko, Brazílie

- klenotnictví, lékařství, elektronika

Stříbro - Ag

- tvrdost 2,5-3, krychlová soustava, kovový lesk, na vzduchu šedne, jasný zvonivý zvuk

- Kutná hora - groše; Jihlava, Stříbro, Příbram

- strunné nástroje, elektrotechnika, filmařství

Platina - Pt

- tvrdost 4-5, krychlová soustava, ocelově-šedo-bílá barva, kujná, chemicky odolná

- výskyt jako drobná zrna, šupinky

- Nový Zéland

II. SULFIDY

- Sloučeniny kovu se sírou

- vedou el. proud, velký hospodářský význam

- neprůhledné, zbarvené, kovový lesk, výskyt – rudné žíly

- sloučeniny - Cu, Zn, Pb, Fe, Se

- slitiny - mosaz, bronz, kombak

Sfalerit - ZnS

- tvrdost 2,5, krychlová soustava, zrnité agregáty, šedá až hnědá barva, vryp stejný

- Kanada, Austrálie

- pozinkování, výroba barev, mosazi, baterie

Galenit - PbS

- tvrdost 2,5, krychlová soustava, olově-šedá, šedočerný vryp, měkký, těžký

- špatně vede el. proud

- ruda Olova (dobře se zpracovává, potrubí, nádobí, nástroje olůvka; jedovaté)

- pohlcuje RTG a radioaktivní záření

- USA, Rusko, Bolívie

Pyrit - FeS2

- tvrdost 6-6-5, krychlová soustava, bledě-mosazně-žlutá barva, hnědo-černý vryp

- Španělsko, Japonsko, Itálie, Skandinávie

- uhlík, grafit, vápenec

Chalkopyrit - CuFeS2

- tvrdost 3,5-4, čtverečná soustava, oranžově-žlutá barva, zeleno-černý vryp

- nerost mědi - el., tepelná vodivost

- USA, Slovensko

- okapy, elektronika, střechy; bronz, měď+cín

III. HALOGENIDY

- sloučeniny kovu s halogenem (F, Cl, Br, I)

Halit - NaCl - sůl kamenná

- tvrdost 2, krychlová soustava, štěpí se na krychličky, čirý, průhledný, příměsi různě zbarvený, bílý

vryp, skelný lesk, kusový

- tvoří krystalické agregáty povlaky, krápníky i keříčky

- solné doly (Polsko), nebo odpařování (v moři 3,5-4% soli)

- slaná chuť - potravinářský průmysl, chem. průmysl, silničáři

Fluorit - CaF2

- tvrdost 4, krychlová soustava, kusový, různé barvy - bíl., žl., hně.., fia., zel., sklený lesk, bílý vryp

- tvoří celistvé a zrnité agregáty

- Německo, Mexiko, Čína, USA, Rusko

- zubní pasty, hutnictví, laserová technologie, výroba teflonu

IV. OXIDY A HYDROXIDY

- vznik ze zvětralých hornin

- sloučeniny kyslíku s prvkem

- např.: křemen a jeho odrůdy

Křemen - SiO2

- tvrdost 7, šesterečná soustava, čirý (křišťál), hnědý (záhněda), růžový (růženín), fialový (ametis)

žlutý (citrín), lasturnatý lom, křehký, vláknitý (odrůdy - liščí, orlí, tygří, sokolí oko)

- výskyt jako krystaly, agregáty

- USA

- stavebnictví - cement, šperkařství, klenotnictví, hodinářství

Chalcedon - SiO2

- vláknitý, výskyt spolu s odrůdami - jaspis, onyx, karneol, užití - ozdoby

Opál - SiO2 x nH2O

- tvoří agregáty, lasturnatý lom, křehký, bílý, šedý, červený, žlutočervený

- využití v klenotnictví, ozdobné předměty

IV. ŽELEZNÉ A URANOVÉ RUDY

Limonit - Fe2O3 x nH2O ( = hnědel)

- tvoří agregáty, žlutá až hnědá barva, výskyt: rudné žíly

- ruda železa (50-60% železa), užití: výroba železa

Hematit - Fe2O3 ( = krevel)

- klencová soustava, tvoří agregáty nebo kusový, červenošedá až červenočerná

- železná ruda (do 70% Fe), užití: šperky, výroba železa

Magnetit - Fe3O4 ( = magnetovec)

- krychlová soustava, agregáty, celiství, kusový, černá barva, nepropustný, křehký

- silně magnetický, železná ruda (nejvíce Fe), výroba železa

Uranit - UO2

- krychlová soustava, černá barva, radioaktivní

- tři formy: - krystalovaný - vzácný

- uranová čerň - malý výskyt

- smolinec - nejhojnější

- výskyt: ledvincové a hlízovité agregáty

- těžba v hlubinných dolech (výskyt s křemenem)

- ze smolince - Marie Curie Sklodovska získala radium a polonium

- užiti: diagnostika, lékařství, jaderné elektrárny

Bitva o Normandii

Bitva o Normandii
Bitva o Normandii zahrnuje vylodění v Normandii a následnou bitvu o tuto část Francie. Pláže na kterých se spojenci vylodili dostli krycí jména: Omaha, Utah, Juno, Sword a Gold. Při vylodění spojenecké síly prolomily Hitlerův Atlantický val a znovu otevřeli v severní Francii západní frontu. Na průběhu bitvy se projevilo několik faktorů - výhoda naprostého překvapení na straně Spojenců, jejich zdrcující převaha ve všech druzích zbraní a výborná příprava (vyvinuli velké množství zbrusu nových vyloďovacích technik) a v neposlední řadě i vážné nedostatky Atlantického valu, nízká kvalita jednotek, které ho měly bránit, a absolutní nepřítomnost Luftwaffe nad vyloďovacími plážemi a La Manche v první fázi vyloďovací operace. I v dalších dnech si však Spojenci udržovali absolutní převahu na moři a výraznou (a místy i absolutní) převahu ve vzduchu, což spolu s nerozhodností Hitlera, který ještě několik dnů po dni D považoval akci za předstíranou (díky úspěšné spojenecké dezinformační kampani si stále myslel, že invaze bude provedena na Pas-de-Calais /pɑ də kalɛ/ IPA) a nedovolil nasadit proti spojencům své nejsilnější jednotky, zcela vyloučilo úspěšné zničení spojeneckého předmostí. K Hitlerově porážce také napomohlo vysázení desetitisíců spojeneckých parašutistů po celé Normandii, mezi nejznámější výsadkářské boje patří bitva o ste.mere église, bitva o pegasus bridge, a ještě několik dalších vesnic.Německé jednotky byly posléze zatlačeny od pláží a přinuceny k ústupu směrem na západ. Veliká část z nich však byla zničena buďto díky nepřetržitým útokům spojeneckého letectva, nebo díky Hitlerově sveřeposti (nedostaly zavčas povolení k ústupu).První osvobozené město byl Bayeux.Největší boje, které se proměnily v krvavá jatka nastaly na pláži s krycím jménem Omaha a to jenom kvůli nešťastné náhodě. Němci totiž v den vylodění nacvičovali obranu pobřeží.

pátek 12. října 2007

Ernest Hemingway

Ernest Hemingway

Americký spisovatel, romanopisec a povídkář.Narodil se 21.7.1897 jako syn zpěvačky a lékaře ve státě Illinois.Zemřel 2.7.1961.Příčina jeho smrti je neobjasněná, buď spáchal sebevraždu, nebo to byla nešťastná náhoda.Byl vyznamenán Pulitzerovou a Nobelovou cenou za literaturu.
Po získání základního vzdělání se stal novinářem a reportérem novin Kansas City Star.Po vypuknutí 1.světové války se dobrovolně přihlásil do italské armády.Své zážitky z války popsal v románě Sbohem, armádo
Po válce byl dopisovatelem amerických listů v Paříži.Zde psal povídky, na nichž se zdok
onaloval.Vznikla tu jeho první kniha Tři povídky a deset básní.
Přitahovalo jej vzrušení.Z prostředí býčích zápasů napsal Odpolední smrt. Se svými přáteli se několikrát vydal na lov do Afriky, kde žili i jeho synové.Odtud to jsou Zelené
pahorky africké.Jako reportér se zúčastni španělské občanské války.O ní napsal hru Pátá kolona a po návratu do USA napsal světově proslulý román Komu zvoní hrana.
Po několika neúspěších napsal novelu Stařec a moře, kde líčí boj starého rybáře s obrovskou rybou.
Poslední roky svého života strávil na Kubě.